13. Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
14. A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15. Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16. Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
17. Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
18. Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.