6. Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7. Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8. Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9. Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10. Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11. I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12. Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13. Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14. Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15. A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16. Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17. Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18. Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19. Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20. Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21. Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22. Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23. Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?