26. Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27. Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28. Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29. Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30. Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31. Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32. Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33. Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34. Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35. Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36. Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37. Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38. Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39. Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40. Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?