25. Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
26. Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
27. Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
28. Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
29. Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
30. Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
31. A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.