20. Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
21. Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
22. Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
23. Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
24. Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
25. Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?