1. Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
2. Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
3. Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
4. Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
5. Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.