1. Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
2. Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
3. Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
4. Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
5. Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
6. Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
7. Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
8. A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
9. Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
10. Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
11. Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.