kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42

Starý Zákon

Nový Zákon

Job 17 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

1. Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.

2. Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.

3. Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.

4. Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.

5. Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.

6. Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,

7. Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.

8. Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.

9. Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.

10. Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.

11. Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.

12. Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.

13. Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.

14. Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.

15. Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?

16. Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.