17. Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18. Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19. Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20. Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21. Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22. Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23. Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24. Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25. Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26. Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27. Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28. A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29. Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.