kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42

Starý Zákon

Nový Zákon

Job 13 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

1. Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.

2. Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.

3. Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.

4. Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.

5. Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.

6. Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.

7. Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?

8. Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?

9. Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?

10. V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.

11. Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?

12. Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.

13. Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.

14. Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?

15. By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.

16. Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.

17. Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.

18. Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.

19. Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?

20. Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:

21. Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.

22. Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.

23. Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.

24. Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?

25. Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?

26. Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,

27. A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;

28. Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.