1. Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
2. Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
3. Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
4. Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
5. Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
6. Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
7. Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.