30. Naříkej hlasem svým, město Gallim, ať se slyší v Lais: Ach, ubohá Anatot.
31. Pohne se Madmena, obyvatelé Gábim schopí se.
32. Ještě téhož dne zastavě se v Nobe, pohrozí rukou svou hoře dcery Sionské, pahrbku Jeruzalémskému.
33. Aj, Panovník Hospodin zástupů oklestí vší silou ratolesti, ty pak, kteříž jsou vysokého zrostu, podetne; i budou vysocí sníženi.
34. Vyseká též houšť lesů sekerou, i Libán od velikomocného padne.