1. Když pak uslyšel Jákob slova synů Lábanových, ani praví: Pobral Jákob všecko, co měl otec náš, a z těch věcí, kteréž byly otce našeho, způsobil sobě tu všecku slávu;
2. A viděl tvář Lábanovu, a aj, nebyla k němu tak jako prvé:
3. I řekl mu Hospodin: Navrať se do země otců svých, a k příbuznosti své, a budu s tebou.
4. Protož poslav Jákob, vyvolal Ráchele a Líe na pole k stádu svému.
5. A řekl jim: Vidím tvář otce vašeho, že není ke mně tak jako prvé, ješto Bůh otce mého byl se mnou.
6. A vy samy víte, že vší svou silou sloužil jsem otci vašemu.
7. Ale otec váš oklamal mne, a na desetkráte změnil mzdu mou; však nedopustil mu Bůh, aby mi zle učinil.