59. A propouštějíce Rebeku sestru svou a chovačku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho,
60. Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých.
61. Tedy vstala Rebeka a děvečky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel.
62. Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední.
63. A vyšel Izák k přemyšlování na pole, když se chýlilo k večerou; a pozdvih očí svých, uzřel, an velbloudové jdou.
64. Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda.
65. (Nebo řekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpověděl služebník: To jest pán můj.) I vzala rouchu, a přistřela se.