20. Kdo by obětoval bohům, kromě samému Hospodinu, jako proklatý vyhlazen bude.
21. Příchozímu neučiníš křivdy, aniž utiskneš ho; nebo příchozí byli jste v zemi Egyptské.
22. Žádné vdovy neb sirotka trápiti nebudete.
23. Pakli bez lítosti trápiti je budete, a oni by volali ke mně, vězte, že vyslyším křik jejich.
24. A rozhněvá se prchlivost má, i zbiji vás mečem; a budou ženy vaše vdovy a děti vaši sirotci.
25. Půjčíš-li peněz lidu mému chudému, kterýž jest s tebou: nebudeš jemu jako lichevník, aniž ho lichvou obtížíš.
26. Pakli v základu vezmeš roucho bližního svého, do západu slunce jemu je navrátíš.
27. Nebo ten jediný má oděv, to jest roucho, jímž přikrývá tělo své, a na němž spí. Když bude volati ke mně, tedy uslyším, nebo jsem milosrdný.
28. Soudcům nebudeš utrhati, a knížeti lidu svého zlořečiti nebudeš.
29. Z hojnosti obilí, a tekutých věcí svých neobmeškáš prvotin obětovati. Prvorozeného z synů svých mně dáš.
30. Tak učiníš s volem svým a s dobytkem svým: Sedm dní bude s matkou svou, dne pak osmého mně je dáš.
31. Lid svatý budete mi, a nebudete jísti masa z udáveného na poli; psu je vržete.