3. Když se Bůh bral od poledne, a Svatý s hory Fáran, Sélah, slávu jeho přikryla nebesa, a země byla plná chvály jeho.
4. Blesk byl jako světlo, rohy po bocích svých měl, a tu skryta byla síla jeho.
5. Před tváří jeho šlo morní nakažení, a uhlí řeřavé šlo před nohama jeho.
6. Zastavil se, a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory věčné, sklonili se pahrbkové věční, cesty jeho jsou věčné.
7. Viděl jsem, že stanové Chusan jsou pouhá marnost, a třásli se kobercové země Madianské.