14. Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty , kteříž posvěceni bývají.
15. Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
16. Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
17. Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
18. Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
19. Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,
20. Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
21. A majíce kněze velikého nad domem Božím,
22. Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
23. A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
24. A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
25. Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.