10. I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího.
11. I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.
12. Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.
13. Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid.
14. A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)
15. Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich.
16. Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.
17. Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty,) naplněni jsou závistí.
18. I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
19. Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:
20. Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.
21. To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni.
22. A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,
23. Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli.
24. A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.