18. Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
19. Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.
20. Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
21. V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.
22. Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,
23. A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.