14. Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu.
15. Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.
16. Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý.
17. A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
18. Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám.