6. To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.
7. Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.
8. Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,
9. Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.
10. Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.
11. Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.
12. Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho.
13. Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu.
14. Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí.
15. Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli.