3. Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry.
4. Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla,
5. Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.
6. Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;
7. Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.
8. Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností.
9. Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.
10. Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,
11. V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící,
12. Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,
13. V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující.
14. Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte.
15. Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.
16. Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.
17. Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,