Starý Zákon

Nový Zákon

Matouš 4:5-18 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

5. Tedy pojal jej ďábel do svatého města a postavil ho na vrchu chrámu.

6. A řekl mu: Jsi-li Syn Boží, spustiž se dolů; nebo psánoť jest, že andělům svým přikázal o tobě, a na ruce uchopí tebe, abys někde o kámen nohy své neurazil.

7. I řekl mu Ježíš: Zase psáno jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.

8. Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi, a ukázal mu všecka království světa i slávu jejich, a řekl jemu:

9. Toto všecko tobě dám, jestliže padna, budeš mi se klaněti.

10. Tedy dí mu Ježíš: Odejdiž, satane; neboť jest psáno: Pánu Bohu svému klaněti se budeš a jemu samému sloužiti budeš.

11. Tedy opustil ho ďábel, a aj, andělé přistoupili a sloužili jemu.

12. A když uslyšel Ježíš, že by Jan vsazen byl do žaláře, odšel do Galilee.

13. A opustiv Nazarét, přišed, bydlil v Kafarnaum za mořem, v krajinách Zabulon a Neftalím,

14. Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:

15. Země Zabulon a Neftalím při moři za Jordánem, Galilea pohanská,

16. Lid, kterýž bydlil v temnostech, viděl světlo veliké, a sedícím v krajině a stínu smrti, světlo vzešlo jim.

17. Od toho času počal Ježíš kázati a praviti: Pokání čiňte; neboť se přiblížilo království nebeské.

18. A chodě Ježíš podle moře Galilejského, uzřel dva bratry, Šimona, kterýž slove Petr, a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí sít do moře, (nebo byli rybáři.)

Přečtěte si kompletní kapitolu Matouš 4