5. Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
6. Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,
7. Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
8. A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
9. Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
10. A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
11. Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
12. Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
13. Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
14. Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
15. Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.
16. A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
17. Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
18. On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
19. I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
20. A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
21. A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
22. I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?