43. A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
44. Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to.
45. Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel.
46. Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji.
47. Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující;
48. Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali.
49. Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých,
50. A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
51. Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.
52. On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.
53. I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud.
54. A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto?
55. Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?
56. A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?
57. I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém.
58. I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich.