38. A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
39. A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé.
40. Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto.
41. Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,
42. A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
43. A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
44. Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to.
45. Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel.
46. Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji.
47. Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující;
48. Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali.
49. Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých,
50. A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
51. Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.