37. On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
38. I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
39. I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
40. I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.
41. A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.
42. I jedli všickni, a nasyceni jsou.
43. Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
44. A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
45. A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.
46. A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil.
47. A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.
48. A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.
49. Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.
50. (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
51. I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
52. Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.