22. Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
23. A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
24. A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
25. A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
26. Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
27. Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
28. Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
29. Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.
30. Nebo pravili: Že ducha nečistého má.
31. Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
32. A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
33. Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
34. A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
35. Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.