13. A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
14. Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory.
15. A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.
16. A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.
17. Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.
18. Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.
19. Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude.
20. A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.
21. A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte.
22. Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.
23. Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.
24. V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého.
25. A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.
26. A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou.
27. I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
28. Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.
29. Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.
30. Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.
31. Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.