8. I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
9. Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
10. A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
11. I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
12. A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
13. Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
14. To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
15. Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
16. A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
17. Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?
18. I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
19. Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
20. A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.