43. I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
44. Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
45. Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
46. I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
47. Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,
48. A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
49. I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.
50. I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
51. I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,
52. Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.
53. I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
54. A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?
55. A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
56. Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.