37. Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
38. I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
39. Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
40. A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
41. Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
42. A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
43. A vzav to, pojedl před nimi,
44. A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
45. Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
46. A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
47. A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.