7. A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8. Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
9. I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10. Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
11. A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12. I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
13. Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
14. Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
15. Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
16. Protož potresce ho, propustím jej.
17. Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
18. Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
19. Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
20. Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.