37. A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
38. A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39. Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40. A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
41. Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
42. I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
43. I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44. A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
45. I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
46. A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
47. A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
48. A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49. Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
50. A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51. Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,