28. A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29. Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30. Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
31. Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
32. Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
33. A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34. Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
35. I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36. Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37. A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.