Starý Zákon

Nový Zákon

Lukáš 22:27-40 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

27. Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.

28. Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.

29. A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,

30. Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.

31. I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.

32. Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.

33. A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.

34. On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.

35. I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.

36. Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.

37. Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.

38. Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.

39. A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.

40. A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.

Přečtěte si kompletní kapitolu Lukáš 22