19. V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.
20. Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
21. A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
22. Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
23. Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.
24. I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
25. A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
26. Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
27. A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
28. A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše.
29. I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
30. Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.
31. Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.
32. Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.
33. Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
34. Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.
35. Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.
36. Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
37. I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.