3. I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
4. Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
5. Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
6. Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
7. I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
8. I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
9. I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
10. A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
11. A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
12. I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
13. Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
14. Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
15. A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?