20. Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
21. I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
22. Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
23. Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
24. Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
25. On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
26. I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
27. Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
28. Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
29. I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
30. I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
31. A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
32. Nejposléze po všech umřela i žena.
33. Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
34. A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.