29. My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.
30. Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.
31. Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší.
32. Od věku není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého tak narozeného.
33. Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.
34. Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty náš učíš? I vyhnali jej ven.
35. Uslyšel pak Ježíš, že jsou jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?
36. Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?
37. I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest.
38. A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.
39. I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli.
40. I slyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme?
41. Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.