22. Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
23. Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
24. Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
25. Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
26. A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?
27. Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
28. A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
29. Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
30. (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
31. Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
32. Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.