5. Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
6. To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
7. Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
8. Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
9. Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
10. Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
11. Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
12. Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
13. Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
14. Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
15. Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
16. A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
17. Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.