12. Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
13. Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.
14. A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.
15. Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.
16. Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?
17. Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.
18. Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.
19. Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),
20. Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.
21. Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?
22. Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.
23. Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.