9. Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,
10. Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,
11. A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.
12. A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.
13. Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.
14. Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,
15. Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,
16. Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
17. A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.
18. A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.
19. Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
20. Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.
21. Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
22. Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.
23. Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.
24. Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.
25. Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,
26. Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.