Starý Zákon

Nový Zákon

1 Korintským 7:23-40 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

23. Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.

24. Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.

25. O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.

26. Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.

27. Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.

28. Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.

29. Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.

30. A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,

31. A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.

32. A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.

33. Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.

34. Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.

35. Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.

36. Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.

37. Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.

38. A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.

39. Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.

40. Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.

Přečtěte si kompletní kapitolu 1 Korintským 7