1. O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.
2. Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.
3. Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.
4. Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,
5. A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,
6. A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.
7. Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.
8. Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,
9. Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,
10. Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.
11. Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.
12. Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.
13. Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.
14. Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.
15. Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
16. A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
17. Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?