11. A totoť jest svědectví to, že život věčný dal nám Bůh, a ten život v Synu jeho jest.
12. Kdožť má Syna Božího, máť život; kdož nemá Syna Božího, života nemá.
13. Tyto věci psal jsem vám věřícím ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život, a abyste věřili ve jméno Syna Božího.
14. A totoť jest to smělé doufání, kteréž máme k němu, že začež bychom koli prosili podle vůle jeho, slyší nás.
15. A kdyžť víme, že nás slyší, prosili-li bychom zač, tedyť víme, že máme některé prosby naplněné, kteréž jsme předkládali jemu.
16. Viděl-li by kdo bratra svého hřešícího hříchem ne k smrti, modliž se za něj, a dáť jemu Bůh život, totiž hřešícím ne k smrti. Jestiť hřích k smrti; ne za ten, pravím, aby se modlil.
17. Každá nepravost jestiť hřích, ale jestiť hřích ne k smrti.
18. Víme, že každý, kdož se narodil z Boha, nehřeší; ale ten, jenž narozen jest z Boha, ostříhá sebe samého, a ten zlostník se ho nedotýká.
19. Víme, že z Boha jsme, ale svět všecken ve zlém leží.