3. Kéž moje modlitba dospěje k tvé tváři, nakloň své ucho k mému úpění!
4. Duši mám plnou trápení, můj život se k hrobu nachýlil.
5. Už patřím k těm, kdo do jámy klesají, jsem jako bojovník síly zbavený!
6. Zanechali mě mezi mrtvými, jsem jako mrtvoly v hrobě ležící, na něž si nevzpomeneš nikdy víc – od tvojí ruky jsou vzdáleni!
7. Shodils mě do jámy nejhlubší, do nejtemnější propasti.
8. Dolehlo na mě tvé zuření, svými vlnami jsi mě porazil! séla
9. Přátele ode mě zahnal jsi, způsobils, že si mě oškliví. Nemohu uniknout ze svého sevření,
10. oči mi hasnou trápením! Volám tě, Hospodine, každý den, k tobě vztahuji ruce své.
11. Budeš snad konat divy pro mrtvé? Zvednou se stíny ke tvé oslavě? séla
12. Bude se o tvé lásce mluvit ve hrobě a o tvé věrnosti v záhubě?
13. Copak se ukáže tvůj zázrak v temnotě a tvá spravedlnost v zemi bez vzpomínek?
14. Já však, Hospodine, k tobě hlas pozvedám, naproti jde ti má ranní modlitba.
15. Proč jen mě, Hospodine, odmítáš, proč skrýváš přede mnou svoji tvář?
16. Ztrápený jsem, umírám od mládí; snáším tvé hrůzy, jsem bezradný.