49. Planoucí hněv svůj poslal na ně, prchlivost, zlobu a soužení, anděly zkázy na ně dopustil!
50. Otevřel průchod pro svůj hněv, před samou smrtí je nešetřil, morové ráně je všechny vystavil.
51. V Egyptě pobil všechno prvorozené, ten výkvět mládí ve stanech Chamových.
52. Svůj lid pak vyvedl tak jako ovce, jako stádo je v poušti provázel.
53. Vodil je bezpečně, takže se neděsili, nad jejich nepřáteli se vody zavřely.
54. Takto je dovedl až ke své svaté zemi, k hoře, již dobyl svojí pravicí.
55. Pohany vyhnal před jejich tváří, losem jim rozdělil jejich dědictví, izraelské kmeny doma usídlil.
56. Oni však Boha dráždili a pokoušeli, na svědectví Nejvyššího nedbali.
57. Zrádně se odvrátili jako otcové jejich, tak jako křivý luk minuli cíl.
58. Popouzeli ho svými výšinami, rozzuřili ho svými modlami!
59. Bůh to vše slyšel a ve svém hněvu Izrael tehdy zcela zavrhl.
60. Tehdy opustil svůj příbytek v Šílu, stan, v němž mezi lidmi přebýval.
61. Do zajetí dal padnout svoji sílu, svou slávu nechal v rukou nepřátel.
62. Svůj lid tehdy vydal napospas meči, na své dědictví se rozhořčil.
63. Jejich mladíky pohltil oheň, jejich pannám nezazněly písně svatební.
64. Jejich kněží tehdy padali mečem, jejich vdovy plakat nemohly.
65. Tehdy Pán procitl tak jako ze snu, jako bojovník, jenž byl vínem rozjařen.