8. Když vytáhls, Bože, před svým lidem, pustinou když ses ubíral, séla
9. zem se třásla, nebesa dštila tam na Sinaji, před Bohem, ano, před Bohem, Bohem Izraele!
10. Vydatným deštěm, Bože, skrápěl jsi, osvěžoval jsi své zemdlené dědictví.
11. V něm domov našly tvé zástupy, svou hojností jsi, Bože, chudé podělil!
12. Když Pán vyslovil svůj rozkaz, veliký průvod žen to zvěstoval:
13. „Králové s vojsky prchají, prchají, hospodyně si kořist rozdělí!“
14. I když vás k zemi skláněla břemena, křídla mé holubice jsou stříbrem pokrytá, vaše perutě jsou ze zlata!
15. Všemohoucí tenkrát krále rozehnal, jako by temná hora Calmon sněhem zbělala!